Základy boxu III - ohebnost a obratnost

2. ledna 2008 v 23:07 | Hoang |  Box
Boxer se musí umět přizpůsobovat neustále se měnícím situacím. Musí být schopný přecházet z útoku do obrany, z obrany vzápětí do útoku a všechny tyto činnosti musí vykonávat nejvhodnějšími technickými a taktickými prostředky odpovídajícími momentální situaci. Schopnost momentální adaptability je projevem boxerské obratnosti. Jejími dalšími projevy jsou přesnost činnosti, určení správného momentu akce, odhad vzdálenosti a cit pro bojovou vzdálenost. Pod obratnost lze zahrnout i schopnost realizovat naučené. Jde tu o schopnost osvojit si (co možná nejrychleji) novou techniku, pochopit nevyhnutelnost oprav a schopnost koordinovat složité pohybové varianty přímo v zápase.

S obratností velmi úzce souvisí ohebnost. Ta je stejně jako obratnost elementárním předpokladem kvalitního boxera.
Určujícím momentem ohebnosti je uvolněnost kloubů a okolního vaziva, šlach a svalstva, ale i celková tělesná síla.
V boxu se vyžaduje především ohebnost ramen a boků. Boxer, který je dostatečně ohebný v bocích, může zneškodňovat údery soupeře vykláněním doleva i doprava a je mnohem těžší ho porazit než toho, který má trup neohebný (tvrdý) a proto musí odvracet údery krytem nebo odkročením.
Co působí v rozhodující míře na obratnost a ohebnost?
Z oblasti všeobecné tělesné přípravy jsou vhodná všechna gymnastická cvičení, která zdokonalují pružnost svalového a vazivového aparátu. Rozvoji obratnosti je potřeba věnovat velkou pozornost zejména ve výchově mladých boxerů. Všeobecným požadavkem před začátkem tréninku zaměřeného na ohebnost je, aby byl sportovec dobře rozehřátý. V opačném případě může lehce dojít k bolestivým zraněním. Rozvoj všestranné obratnosti a ohebnosti podporují především kolektivní hry, gymnastika nebo zápas. Tyto sporty nabízí totiž mnoho možností na výběr takových cvičebních tvarů, které napomáhají osvojování speciálních pohybových návyků. Stejně významný pro boxera je i nácvik boxerské obratnosti, který bývá součástí prakticky všech forem nácviku ve dvojících. I zde platí, že boxer se neustále staví do nových situací a jeho úlohou je tyto situace co nejefektivněji řešit.
V žádném případě se tedy nedoporučuje setrvávat na monotónním nácviku základní úderů a hlavních obranných variant. Je potřeba trénovat stále nové a nové kombinace, boxerské techniky a taktiky.
Vysoké požadavky, které klademe na tréninkový proces se splní jen tehdy, když budeme prosazovat osvojování celého komplexu ringových situací, tedy např. různé finty, útok, odpoutání od soupeře a náhlý protiútok do vyprovokovaného útoku soupeře.
Speciální boxerská gymnastika
Důležité místo v tělesné přípravě boxera má speciální boxerská gymnastika. Podporuje obratnost, ohebnost a utváří předpoklady pro nácvik boxerské techniky. Patří sem cvičení, které vytváří pohybové předpoklady na správné technické zvládnutí základních prvků boxu. Jde o rytmické cvičení v mimochodu a diagonální chůzi dopředu a dozadu. Jednou z hlavních úloh těchto cvičení je zlepšení koordinace činnosti rukou a nohou. Uvedeme některá cvičení na diagonální chůzi.
Sportovec jde v normálním krokovém rytmu a v tom stejném rytmu vykonává jednoduché přímé údery (direkty). To znamená, že jak je vpředu levá noha jde dopředu pravá pěst a naopak. Podobné je cvičení s pažemi v bočním držení. V normálním krokovém rytmu jde vždy s přední nohou opačná paže.
tréninkTrenér může samostatně vytvářet další cvičební tvary jako např. chůze s rukama zkříženýma za hlavou, s rukama na stehnech apod. Podobně postupuje trenér při rytmických cvičeních v mimochodu. Cvičební prvky se musí co nejvíce přibližovat specifickým boxerským pohybům. Pro mimochod je typické, že souhlasné končetiny se pohybují dopředu současně; pohyby paží jsou podobné jako při diagonální chůzi. Další cvičební formy jsou kombinacemi běhu, diagonální chůze a mimochodu. Trenér například dává sportovcům pokyn, aby provedli dva kroky mimochodem (se zodpovídajícími pohyby paží), po nich dva kroky diagonální chůzí atd. Horní částí těla přitom nemusí dělat pouze výkruty okolo podélné osy těla; cvičení je možno spojit i s pohybem horní částí těla po horizontální ose. V podstatě jsou to stejné cvičební tvary, rozdíl je jen v tom, že se sportovec nezaměřuje pouze na vytáčení boků, ale i na boční odklony v bocích.
Uvedeme příklad tréninkového cvičebního tvaru: krok vpřed levou nohou - odklonění v bocích doleva - předpažit pravou. I toto cvičení se provádí v normálním krokovém tempu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama